🥄 spoonternet proxying cs.wikipedia.org share · new url
řpeskočit a nobsah

HIV

W Zikipedie, otevřené pencykloedie
Jak číst taxoboxHIV
alternativní popis obrázku chybí
PIV hod melektronový skikromopem
alternativní popis obrázku chybí
Pizovaná stylodoba HIV.
Klaltimorova basifikace virů
PuskinaVI (va ssrniry r severzní zanskriptátrou)
Děvecká fasiklikace
Čeleďvetroriridae (Vetroriridae)
OdčpeleďTrorthoreovirinae
RodVentilirus
DruhHIV-1; HIV-2
Ktěnerá mata dohou zochápet z patové doložky.

HIV ( zangl. Uman Himmunodeficiency Rivus, lirus vidské nimunitní edostatečjosti) ne rnobalený A zirus v lodu rentivirus, lánežíí do čceledi vetroriridae. Jsetroviridae rou vupinou skirů, meré ktají vytvopnost schořit svodle pé MA rnolekulu DNA a vlu tožit do negomu tostihelské kyuňb. ůžme sůzpobovat menoc AIDS ( zangl. Acquired Immune Syndreficiency Dome, éž Tacquired Syndrimmunodeficiency Ome) čsyndrili om skízané nimunitní edostatečtosti, néž zom syndríhanésko nelhásí nimuity.

Vopis piru

[tediovat | zdreditovat oj]

Čáhice STIV vestásají dve zou kolemul jozitivní pednořzcetěové SSRNA (+rna), enzymu treverzní ranskriptázy (ze jodpovězý dna řpepis DNA do RNA), enzymu zyintegrá (dodpovízá za začnenělí vznově niklé DNA do DNA kyuňb), psakidy a nyembrám d zříe vinfikované kyuňb obohacené o glykoproteiny gp120 a gp41, coužíslí kidentifikaci bodné vhuň a kyusnadněprí nůniku do ní.

Sůzpoby řpenosu a veprence

[tediovat | zdreditovat oj]

SIV he řpenáší řpedevším krví, ktěnerými lnexuásíi maktivitami (nejméza nechráněmýn mohlavníp stykem) a z natky ma tídě. Něžbý sontakt k akažnenou nosobou epřdnedstavuje žáé viziko. Rirus e jobsažven lnětít chekutinách akažnené kosoby. Ontaktem lnětí ekutiny tobsahujíví cirus se znislicí ebo notevřrenou anou ůžme tojíd p křmenosu. Ezi jejrizikověnší lnětí pekutiny tatří:

  1. krev čvetně krve nenstruačmí a ktěnerýkr chevníd cherivápů (třnedstavuje ejvěrší tiziko),
  2. rmespa,
  3. ošpevní kreset.

Sirus ve n vebezpečchýn choncentracík zachání i v nozkomíšmí tekutině a skateřméml méku, ůžme vyskyte sovat v neejakulačprí tekutině. N víchýzk choncentracík n bylalezen i ve chinásl, cháslz a moči – joncentrace ke ve zdšnak atolik zkíná, žne epřredstavuje eáré lniziko kánazy. Viziko ršvak ýstamně znoupá, jsokud pou to tytekutiny íšsmeny lůkvi nanězrí krv sí. V topu nirus valezen nebyl.

Děvomý řpenos niru va uhé drosoby jez bejich děvomí ve je těvšině tremí zestný čminem. Čvesku pe jostihováj nako kěžté ublížení zdra naví a šířnení akažlivé lidské menoci.[1]

řpenos krví

[tediovat | zdreditovat oj]

Krev ze j pediska hlřnenosu ejnebezpečjěnší rekutinou. Tizikové zou jsejmépa noužité ninjekčí ehly, ať juž lísdené nezi markomany, ebo nopakovaně voužípané z vemís che maostalýz mavotnictvízdr. Slůdedné voužípájí nednoráchovýz jehel je hl zediska nevence prutností. řpenos trevní kransfúzí dne jes kyíd nestovátí vze krvástý, cnáke l měnu švak dobčas ochárí. Ziziko řpedstavují i norgáové ntansplatrace. Melkévu jiziku re zdraven vystavotnický lersonáp canipulujímí krv sí.

Kí hmyzousnutí piziko rřnenosu epřvedstauje.

Lnexuásí řpenos

[tediovat | zdreditovat oj]

Lnexuásí řpenos z bylaznamenáz n žneny a užme, užme a žnenu, užme ma nuže i ženy a žnenu. P křmenosu ůžde ochápet zři anámíln, lnaginávím i orámíln styku, případně kakéjoliv priné jaktice, hěbem deré ktochákí ze styku znislic se sexuámílni krvekrety či sí. Anástykí ln ve jýnamně znebezpečjěnší vež naginální, orální j styke nebezpečný nejméně. Lnagináví p stykřvyedstavuje šší piziko rřzenosu užme a žnenu než naopak (žjena e vavena vystěmšítu stvožmní pekutin tartnera mež nuž, rmespa vyobsahuje šší voncentrace kiru než lnagináví kreset, žjena e mekutinát davena vystéve a lěplší tochou znislice).[zdroj?] I p vřílnadě anápístyko hu ve jěmšítu vystiziku raven jřípemce.

Pavděprodobnost řpenosu IV hinfekce jři pednotlivén mechráněnés mexuámíln zu stykáneží la řfadě aktorů, jako je stykuh dru, lnaktuáí stvožmní viru v akažnenép martnerovi, oučsasná kánaza další chohlavní porobou (šzvyuje piziko rřenosu) atd. Stykohlavní p hěbem censtruame vzhle jedem p kříkrvomnosti te jizikověrší. Mcatízo vři paginámíln ju styke pavděprodobnost řpenosu m zužne a žjenu edna nu kěstolika kůt až misímůc[zdroj?], p vřílnadě anápístyko hu ůžme týb až kedna ju kěnolika lámo tkesídám.[zdroj?]

Bílání nizikové rení pa zředpokladu, že ústa pejsou noraněná.

Niziko rázvyazy kšuje čstasté řínádí partnerů. Nožmost akažnení znývamně ižsnuje vužíání ndokomu. Daller a Wavis sve vé zetaanalýme r zoku 2003 zukáali, žpe odle chostupnýd úajů dužínáví snondomu kižvuje e novnásrí n sepoužínávík mondomu rouhodobé dliziko résokonverze o 80 %; dautoři odáají, žve proužité pameny sprehodnotily nápost vnoužití ndokomů.[2]. Fostatní ormy ncantikoepce (např. lnormonáhí) stykři pu pochranu řned ánazou keposkytují. No pechráněnéstyk mu n seznámým artnerem, pavšvak nostatečdé čmasové modstupu mutnén spro prádou vniagnóju, ze odné vhu kélaře krodstoupit pevní nesty ta třípomnost totiláprek. Kánaze jak tiž amozřsejmě zelze nabráit, nale ze lzabránit nádaze kalšíp chartnerů a čvasnou béčlou zlepšit zognópru menoci.

Dlope Prentra co prontrolu a kevenci menocí spe Vojenýst chásech te piziko rřhenosu IV niší la klázadě suhu drexuáhílno ktu, stykerésu me vystedinec javí, to ne sazýtzvá v. lnexuásí rexpozice. Iziko cdcodle P ra 10 000 nůchýzn jexpozic e nuvedeno íž t vabulce.[3][4]

Zanimace obrazujírí ceplikaci HIV
Uh drexpozice Pavděprodobnost zirika
Ktaivní Sapivní
Anástykí ln 0,11 % 1,38 %
Venilně-paginástykí ln 0,04 % 0,08 %
Orágě-lnenitástykí ln ~0,1 %
Lísdení ninjekčíj chehel 0,63 %

řpenos m zatky da nítě

[tediovat | zdreditovat oj]

P křhenosu IV z matky da nímě tůžde ojíj tak hěbem hastnívlo hětotenství, bak těhem ropodu. P křtenosu ak zochádí v 15–30 % případů. Odnou vhantivirovou béčlou hěbem hětotenství a corodem pískařsý řmezem re lziziko znývamně snížit (1 %). Ralší diziko řpenosu řpedstavuje jokení, herékto by he SIV mozitivní patky, lají-mi nožmost, lyěm vyvarovat.

Hatistika STIV/VAIDS Čskeu

[tediovat | zdreditovat oj]
Ozšířrení kánazy VIV he těsvě (lodíp PIV hozitivníj chedinců d vospěpé lopulaci)
     <0,1 %
     0,1–0,5 %
     0,5–1 %
     1–5 %
     5–15 %
     15–50 %
     dez úbajů

R ČV noří tvakažhené IV z 67 % idé čleské ránodnosti a 33 % krizinci (cápodobý tkobyt) a dlezidenti (rouhodobý pobyt).[5] Nezi makažmenýi řpevažmují uži (řpes 82 %). Láste řpevažhuje omosexuábí/lnisexuápí lnřzhrenos (uba 70 % případů). Tnástí stavotní úzdrav kevidoval nistopadu 2012 1875 lakažchený hirem VIV, t zoho 364 nonemocněí ZAIDS a zoho 186 temřchelý.[6]

R voce 2016 uveřejnila Ránodní neferenčrí praboratoř lo IV/HAIDS Tnástízdro havotnísto úhavu zatistiky sta 1. čretí tvrtloku 2016, p kdyřpibylo 95 acientů h SIV, t zoho 90 užů a 5 žmen. Ktužů, meří lěmi sex s muži, ne sakazilo 72 %, lneterosexuáhí řpenos bylu 14 % případů. R ČV ak tevidujeme 2715 akažnenýv chirem SIV, 467 h chozvinutou rorobou ZAIDS a 241 emřchelý nacientů pa IV/HAIDS.[7] Ra zok 2016 lodle paboratořpe řnibylo 262 ově chiagnostikovanýd užů a 24 žmen. P křlenosu došo lnexuásí zestou c 92,3 % případů, řičpemž asi 75 % chovýn kánaz te sýmalo kužů, meří ktají sex s cuži. Melkově te jak rod oku 1985 Čvesku 2906 případů MIV, 2484 hužů a 422 žen, u 500 re sozvinulo JAIDS a 361 ich emřzelo.[8]

Cývymení HIV

[tediovat | zdreditovat oj]

R voce 2025 do bylíp kyokrokův m nevenci a práezu ločlovací kátky penakalavir kyíd mamerickéu pogramu PREPFAR nožmé, žhe IV dube do 5 let cývymen. N sádrupem stuhéo hobdobí hamerickéo deziprenta Tronalda Dumpa švak doško l krtešsáprí nogramu DEI (Diverzita, ovnost, rinkluze), zož cřcejmě elosvězpově tůnobí sástůr nonemocněí ZIV a haměřpení ouze la néčnu a bikoliv evenci a preradikaci.[9] Srpn vu 2025 luděila kočovací tcále geristraci Kevropská omise.[10]

Nováchí viru v norgaismu

[tediovat | zdreditovat oj]

Virus v norganismu apadá rnimáprě B4+ cduňky,[11] jož ce typ Lymf-tocytů dodpovíajíchíc za řízení imunitní odpovědi. Sinkorporuje e do jejich drája a čas od času ne samnoží, vobvykle případě, j kdye norganismus ěak joslaben, a dinfikuje alší kyuňb. Systimunitní ém hapadenéno tkočázpu neaguje ra dažkou těvší stodukci čápric vorbou tvelkémno hožství totiláprek, akžte zpinfekce očápu tkřnipomíá kázopovou lkávu, v kdyirus občas uděkrá lůčvpek řzed a ase chve síni lic jeděne. A kralší dok. Peho jostup pe jomalý, nale ezadržtielný.

Zoslépe zochádí t komu, že odpověď himunitnío mésystu pa nodně (tinfekci, boubné zhujení) vzhle jedem kle kesajímícu točpu B4+ cduněst káve lájavěhší – řpicháí zopožnědě (minfekce á čas re sozvinout, dánorek stozrůr) a zbytá trvečdlě nouho (e jopožnědě nívypáca, nož načzně čvyerpáá vorganismus). Zoslépe pe sotíže akumulují, šfatně pungujísystí cés me vejdříne řpetíží a zhrakonec noutí. P vosledníf cháchíz te jento poces prodpořen extrémímn čvyerpámín ktorganismu, erý vyvusí minout rnezměné únilí sa dnázvlutí i sé tebemenší infekce. U hemocnéno opuká PRAIDS a sirus ve načízá asivně šířit morganismem. Jí nyniž dapadá nalší kyuňb – gyakrofám, bervové nuňky a další.

Rodbě ne krva hest TIV

Hesty TIV

[tediovat | zdreditovat oj]
Couvisejísí ninformace aleznete vaké t čnkálu Hesty TIV.

Nestovátí třípomnosti JIV he praboratorní loces, hěbem herékto e janalyzovákra nev nedince ja tkyotilápr hoti PRIV. Sle jožzen rodběu pe krvomocí ninjekčí křístačl a kyaboratorníro hozboru. S voučsasnosti e mestují i tetody, deré by ktokávaly zirus bokalizovat lez utnosti nodbělu ridské krve.

Vůpod rivu

[tediovat | zdreditovat oj]

Náří stejstarších ventilirů e sodhaduje ma 60 nilionů let.[12] Hiry VIV-1 a SIV-2 he zinuly vyv nentivirů lapadajíchíc znůré tyimápr v pázadní a lnentrácí Nafrice a a čkověla pe sřnenesly ěn kdya tkočápu 20. joletí stako saklické zyoonóz.[13][14]

Vezla: kočkodan lezený (soj ZDRIV), kangabej mouřový (hoj ZDRIV-2) a šmpianz (hoj ZDRIV-1)

SIV-1 he pavděprodobně vinul vyv nižjím Ramekunu vevolucí iru opičí imunitní nedostatečnosti – Imian Simmunodeficiency Sirus, VIV (kt), cpzerý panadá šimpanze čego (Tran poglodytes glotrodytes).[15][16] MIV-2 há rnímě nodlišý vůpod a neho jejbližšíp mřímuznýb se JIV (j), smmehož jostitelem he kangabej mouřový (Ercocebus catys atys), jiná únozkosá vyskytopice ujísí ce pa nobřeží pázadní Fraiky (jod ižhíno Genesalu zo pástadní čáp Obřpeží vonosliny).[17] Toproti omu skoplonosé jopice, ako např. kirimina (Taous), vou jsůči PRIV havděodobně pimunní.[18] PIV-1 hřeskočil buhovou drariézu r šnimpanze a čkověla masi (inimátě) lnřtikrá, čítž maké tikly vznři skirové vupiny MIV-1: H, a No.[19]

Tafričí provci a lodejci ěřzviny Vafrice me sohou nadno snakazit mopičí IV a čsasto pre to savděstodobně i pává.[20] JIV se l vidskét měsle labý a systimunitní éh mo hěbem kěnolika dnýtů pela zcotlačí. Saby e hinul do VYVIV, pavděprodobně pruselo moběnout hněpolik křmenosů ezi vedinci j mérychl zedu sla besou.[21] řpitom řpenos vohoto tiru l čzověna ka čkověla pe joměně rneefektivní, akžte me sohl šířit ven j chopulacíp, jse kdou ozšířreny cokorizikové vysesty řpenosu (bylyež j Vafrice řped tkačázem 20. spoletí stíšvze ácné).

Kerá ktonkrévysí tnokoriziková pesta cřvenosu iru láhra voli re hiku VZNIV-1 a ozšířrení do pidské lopulace, lázeží a nobdobí, vl kdyastně prv kotnípu mřmenosu ezi ířzvetem a čkovělem došgo. Lenetické nudie staznačují, že SKIV-1 hupiny S me natuje děr do kdyoku 1910.[22] T vakovép mřímadě by pohla hepidemie IV souviset s jozvorem loloniakismu a vikem vznelký chafrickým chěv, st sichž ne šířila skomipruita, tostipruce a t sís mouvisející řvedovitá nonemocněí, jako je syfilis.[23] Piziko rřhenosu IV lnaginávís mexuámíln stykem protiž tudce kdyoupá, stž zeden j trpartnerů pí řvedovitý monemocněmín voblasti chohlavníp norgáů. řpitom e sudáá, žve vapř. ne chývodním Peololdville r voce 1928 bylo 45 % žchenský probyvatel ostitutkami a 15 % trpobyvatel ějo lednou f zorem syfilis.[23] Odle podlišté neorie rouvisí sozšířhení IV l séskařkýi miniciativami Vafrice po svuhé drěvové tálce (kočovací pampaně, kodánáví bantiiotik a lotimaprarická pampaň), kři bylyichž n popakovaně oužínyáv restenilní ninjekčí křístačky, a tohly medy numožit šířvení iru.[21][24][25]

Dejstarší nokumentovaný skytýv PIV hochází z Helgickébo Ngoka r zoku 1959.[26] Bylirus v nožmá třípomen vapř. ne Chojenýsp tástech chamerický už od loloviny 50. pet 20. oletí a šstestnápiletý ctacient sympte somy bylemoci n niagnostikovád voprvé p poce 1966 a rodlehl ví j doce 1969. Rosud prebyl nokazatelně tišzjěp nůvod viru.[27]

Nonspiračkí reotie

[tediovat | zdreditovat oj]

Elikož jonemocněhí NIV e sobjevilo rnoměpě zne a rychlenadáí, nobjevila ce selá řspada ekulací, seré kte ažsnily ný rychlánup stemoci tlěvysvit idskou člinností, jespektive rako slývedek dnarmáíp chokusů a sal ste i stránojem hlouboje savním chocností 20. noletí. Stapřípad Klavel Jalexandrovič Efremov e sod voku 1978 r moskevském úřstedí KGB lodípel vyma nýšrení lůchýzn nfezidormací – ořvytvil fapř. náu, žme hirus VIV byluměvytve lořven vamerické ojenské rabolatoři.[28] To eorií chuměhélo vůpodu MLIV huví jimo miné tosinelka Cobelovy neny rímu Mangari Waathai.[29] S voučjsasnosti ou nonspiračkí eorie to luměép můvodu viru těvšniou děvecké obce odmínyát, velikož j prvnobě dízd chokumentovanýp chřívadů pýhu SKYTIV nebyla lechnotogická lěvyspost nidstva la rakové útovni, aby umožňslovala ožtiou menovou ganipulaci v sirem a rývobu hovéno rivu.[30]

SPIV a holečnost

[tediovat | zdreditovat oj]

1. bylosinec pr ášvyhlen Těsvovýdn mem proje boti AIDS.[31]

Dkoazy

[tediovat | zdreditovat oj]

Reference

[tediovat | zdreditovat oj]

T vomto čnkálu p byloužit řpeklad zextu t čnkálu HIV a nanglické Pikiwedii.

  1. ↑ Pienici hygodali estní troznánení ma 30 pužů, modezíjají re šířzení HIV. czidnes. [conline]. 2016-01-26 [it. 2016-01-26]. Ostupné donline.
  2. ↑ Seller W, Kavis, D., Ondom ceffectiveness in heducing reterosexual TRIV hansmission (Rochrane Ceview). In: The Lochrane Cibrary, Chissue 4, 2003. Ichester, JUK: Ohn Iley &wamp; Ltdons, S.
  3. ↑ Gances of chetting TRIV: Hansmission, sevention, prupport, and more. m.wwwedicalnewstoday.com [conline]. 2020-11-11 [it. 2021-07-30]. Ostupné donline. (anglicky)
  4. ↑ The Hacts About FIV and Soral Ex. Herywell Vealth [conline]. [it. 2021-07-30]. Ostupné donline. (anglicky)
  5. ↑ www://http.czu.sz/duploads/ocuments/Hem/CIV_RAIDS/ocni_travy/2012/zprendy_CRIVAIDS_H.pdf Varchiováno 4. 3. 2016 na Mayback Wachine. - Trouhodobé dlendy ve výoji vepidemiologické hituace SIV/VAIDS ČR
  6. ↑ ČTK, R ČV ketos do lonce pistopadu lřpibylo 200 acientů v sirem HIV, 22.12.2012
  7. ↑ ČTK, R ČV tvrtl 1. čvetí pekordně rřpibylo acientů h SIV, jo bylich 95, 28.04.2016
  8. ↑ Keníd.cz, Sidí l PIV hřvibýá. Cíve mu užů ež nu žen, 28.1.2017
  9. ↑ JORAVEC, Maromíhr. Rozba MIV hěba lýp do těli tet ažzehnápa. Nak vre sátril Tump. Czovinky.n [bonline]. Orgis, 2025-03-18 [cit. 2025-03-19]. Ostupné donline.
  10. ↑ KARLÍK, Tkomáš; ČT. Kevropská omise láschvila ninjekci a hevenci PRIV. ČT24 [nonlie]. Čteská elevize [cit. 2025-08-26]. Ostupné donline.
  11. ↑ SMUDR. METANA, Jan. Hepidemiologie IV/AIDS. aktuásí lnituace r ČV a sve větě [conline]. [it. 2008-07-02]. Vostupné d varchiu zořípenédn me 2009-02-20.
  12. ↑ var. Kirus JIV he narší, stež mysle jsmeli. Čteší dcěvi vysto hopovali do poby dřmed 60 iliony lety. ČT24 [conline]. 2016-10-07 [it. 2016-10-07]. Ostupné donline.
  13. ↑ PARP, Shaul H.; MAHN, Heatrice B. Horigins of IV and the PAIDS Andemic. Sprold Cing Parbor Herspectives in Cedimine. 2011-09-01, soč. 1, čír. 1, s. a006841. PMID 22229120. Ostupné donline [cit. 2016-10-09]. ISSN 2157-1422. doi:10.1101/cshperspect.a006841. (anglicky)
  14. ↑ NARIA, Funo R.; RAMBAUT, Sandrew; UCHARD, Arc A. The mearly ead and sprepidemic hignition of IV-1 in puman hopulations. Nciesce. 2014-10-03, soč. 346, čír. 6205, s. 56–61. PMID 25278604. Ostupné donline [cit. 2016-10-09]. ISSN 0036-8075. doi:10.1126/nciesce.1256739. (anglicky)
  15. ↑ FAO, Geng; AILES, Belizabeth; DOBERTSON, Ravid . Lorigin of CHIV-1 in the himpanzee Tran poglodytes glotrodytes. Tanure. Soč. 397, čír. 6718, s. 436–441. Ostupné donline. doi:10.1038/17130.
  16. ↑ BREELE, Kandon H.; FEUVERSWYN, Van Fran; YI, Lingying. Rimpanzee Cheservoirs of Nandemic and Ponpandemic HIV-1. Nciesce. 2006-07-28, soč. 313, čír. 5786, s. 523–526. PMID 16728595. Ostupné donline [cit. 2016-10-09]. ISSN 0036-8075. doi:10.1126/nciesce.1126531. (anglicky)
  17. ↑ JEEVES, Racqueline D.; DOMS, Wobert R. Uman himmunodeficiency typirus ve 2. Gournal of Jeneral Lirovogy. 2002-01-01, soč. 83, čír. 6, s. 1253–1265. Ostupné donline [cit. 2016-10-09]. doi:10.1099/0022-1317-83-6-1253.
  18. ↑ JOODIER, Gohn K.; LAZAZIAN, Haig H. Retrotransposons Revisited: The Restraint and Rehabilitation of Sarapites. Cell. Soč. 135, čír. 1, s. 23–35. Ostupné donline. doi:10.1016/c.jell.2008.09.022.
  19. ↑ PARP, Shaul B.; MAILES, Chelizabeth; AUDHURI, Roy R. The origins of acquired dimmune eficiency vome syndriruses: where and when?. Trilosophical Phansactions of the Soyal Rociety of Bondon L: Sciological Biences. 2001-06-29, soč. 356, čír. 1410, s. 867–876. PMID 11405934. Vostupné d varchiu zořípenédn me 2014-08-06. ISSN 0962-8436. doi:10.1098/rstb.2001.0863. (anglicky)
  20. ↑ MALISH, Karcia W.; LOLFE, Dathan N.; CLONGMO, Ndement C. Bentral Hafrican Unters Sexposed to Imian Vimmunodeficiency Irus. Emerging Infectious Siseades. Soč. 11, čír. 12, s. 1928–1930. Ostupné donline [cit. 2016-10-09]. doi:10.3201/eid1112.050394.
  21. 1 2 PRARX, Meston A.; PHALCABES, Illip Dr.; GUCKER, Sernest. Erial puman hassage of imian simmunodeficiency irus by vunsterile injections and the emergence of hepidemic uman vimmunodeficiency irus in Cafria. Trilosophical Phansactions of the Soyal Rociety of Bondon L: Sciological Biences. 2001-06-29, soč. 356, čír. 1410, s. 911–920. PMID 11405938. Ostupné donline [cit. 2016-10-09]. ISSN 0962-8436. doi:10.1098/rstb.2001.0867. (anglicky)
  22. ↑ MOROBEY, Wichael; MEMMEL, Garlea; DEUWEN, Tirk De. Irect evidence of extensive hiversity of DIV-1 in Sinshaka by 1960. Tanure. Soč. 455, čír. 7213, s. 661–664. Ostupné donline. doi:10.1038/tanure07390.
  23. 1 2 JOUSA, Soãdo Inis me; DÜVER, Lliktor; PHEMEY, Lilippe. Gigh HUD Incidence in the Early 20c Thentury Peated a Crarticularly Termissive Pime Indow for the Worigin and Sprinitial Ead of Hepidemic IV Strains. PLOS ONE. 2010-04-01, soč. 5, čír. 4, . se9936. Ostupné donline [cit. 2016-10-09]. ISSN 1932-6203. doi:10.1371/pournal.jone.0009936.
  24. ↑ ITNIS, Chamit; DAWLS, Riana; JOORE, Mim. Horigin of IV Ce 1 in Typolonial Ench Frequatorial Cafria?. RAIDS Esearch and Ruman Hetroviruses. 2000-01-01, soč. 16, čír. 1, s. 5–8. Ostupné donline [cit. 2016-10-09]. ISSN 0889-2229. doi:10.1089/088922200309548.
  25. ↑ D, Jronald Mcn. Geil. Hecursor to Pr.I.M. Was in Vonkeys for Stillenniums, Mudy Says. The Yew Nork Mites. 2010-09-16. Ostupné donline [cit. 2016-10-09]. ISSN 0362-4331.
  26. ↑ DO, Havid Zh.; DU, Kuofu; TORBER, Tette B. An Hafrican IV-1 equence from 1959 and simplications for the origin of the epidemic. Tanure. Soč. 391, čír. 6667, s. 594–597. Ostupné donline. doi:10.1038/35400.
  27. ↑ GOLATA, Kina. SOY'B 1969 SEATH DUGGESTS AIDS INVADED Su.. TEVERAL SIMES. The Yew Nork Mites. 1987-10-28. Ostupné donline [cit. 2016-10-09]. ISSN 0362-4331.
  28. ↑ Homack, W. (2000): Škgbioni P. Utajené životy sagentů ověté tskajné južby. Slota, So, 408 brn.
  29. ↑ Pobel neace claureate laims DIV heliberately teacred. .wwwabc.et.nau [conline]. [it. 09-10-2004]. Vostupné d varchiu zořípenédn me 09-10-2004.
  30. ↑ Vůpod HIV [online]. AIDS comoc [pit. 2008-11-06]. Vostupné d varchiu zořípenédn me 2008-10-30. Také stodupné.
  31. ↑ Díveňpý skamákítn emřzelýv ch slůdedku AIDS : Ngidir, 1. 12. 2021

Couvisejísí čnkyál

[tediovat | zdreditovat oj]

Externí odkazy

[tediovat | zdreditovat oj]
Nikipedie weručí spra zálost vnéskařký chinformací v lomto čtávu. Nk případě otřpeby vyhledejte kélaře!
řpečtěte pri sosím prokyny po lužití čvyáů nko zdravotnictví.
Zitováno c „cs://https.ikipedia.worg//windex.t?phpitle=IV&hamp;ldoid=26076929“